publikační činnost

Výklady, novely (4) AUDIT, ÚČETNICTVÍ (7) IFRS/US GAAP (4) KREATIVNÍ ÚČETNICTVÍ (4)

Vypovídací schopnost účetních výkazů 2.část

Článek je věnován vybraným aspektům vypovídací schopnosti finančních výkazů, které mnohdy v praxi podniků zůstávají mimo potřebnou pozornost řídících složek či vlastníků. Problém není nijak nový, je na něj poukazováno již mnoho let (viz např. četné publikace prof. Kovanicové, doc. .Krupové, prof. Mládka a dalších). Zesilujícími se snahami o operativnější řízení nebo i pokusů o zkreslení a podvody, se však téma stává stále aktuálnějším. Cílem článku je prezentovat některé ze základních momentů ke kreativnímu účetnictví a podvodům, o nichž se i na základě informací a zkušeností v praxi domníváme, že by mohly být zajímavé i pro některé čtenáře. Jsme si vědomy, že mnohé závěry vycházejí ze závěrů subjektivních a tak prezentujeme problematiku jako diskusní. Úvodní díl patří ilustraci vybraných momentů využívání výkazů.

Vypovídací schopnost účetních výkazů 1.část

Podle zákona o účetnictví jsou účetní jednotky povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Měla by tak odpovídat skutečnému stavu, který by měl být zobrazen srovnatelným způsobem, předepsanými účetními metodami. Motivem k dodržování zákonných požadavků, a tedy k poskytování věrného a pravdivého obrazu o předmětu účetnictví, je samotný implicitní etický předpoklad dodržování zákona a rovněž řízení „compliance rizika“ danou společností. V podmínkách české účetní legislativy je tedy účetní jednotka regulována prostřednictvím z.č.563/1991 Sb., o účetnictví, vyhlášek provádějících tento zákon a Českými účetními standardy. Vymezení definice kreativního účetnictví je velmi složitý problém. Kreativní účetnictví (creative accounting) znamená v podstatě „korekce“ účetnictví obvykle s cílem lepší prezentace podniku v účetních výkazech. Na druhé straně se může jednat o úmyslné zkreslení účetních výkazů s cílem uvést nepravdivou informaci, úmyslné opomenutí významné informace nebo předstírání neexistujícího (například technické hodnocení zvyšující hodnotu aktiva je vydáváno v účetnictví za náklady na údržbu). Při přípravě a předkládání účetních výkazů je proto možné se setkat s běžnými znalostmi a vědomostmi z oblasti účetní teorie i praxe.

Účetnictví - výuka

Úloha absolventů v řízení podniku zahrnuje mimo jiné i potřebu mít přehled přes dění v podniku, porozumět činnostem, důvodům, usměrňovat procesy. Přístup různých jedinců zůstává odlišný. Již při studiu je patrné, že jsou tři hlavní skupiny, které se od sebe liší hlavně invencí a ochotou kombinovat myšlenky. V moci školy je do určité míry příprava studentů více tvůrčím způsobem. Horší situace je pokrýt přípravu na nešetrné podnikatelské klima a pokles etických hodnot ve společnosti. V tomto případě alespoň částečně lze považovat za účelné pro úspěšné působení v praxi absolventů podpořit výuku prostřednictvím semináře k tématům kreativního a nestandardního účetnictví Klíčová slova: výuka účetnictví, řízení podniku.

Účetní závěrka v souvislostech

Příspěvek se zabývá problematikou účetní závěrky v širších souvislostech, z hlediska výuky. Již zde je třeba zdůraznit, že současný vývoj účetnictví není omezen pouze na účetní postupy, techniky a pravidla stanovená v souladu s platnou účetní legislativou dané země. Nýbrž existují četná rizika, která vyplývají z problému zkreslování účetních dat resp. věrného a pravdivého obrazu v účetnictví, avšak současně jsou ale i nabízeny možnosti využitelné pro praxi, zejména v řízení podniků. Klíčová slova: Účetní závěrka, účetnictví, věrný a pravdivý obraz, rizika a možnosti účetnictví.

Evidence zvířat - oceňování, vykazování v účetnictví

Od zemědělců je vyžadováno vykazování poměrně značného množství informací, zvláště pak v případě ekologického systému hospodaření. Přitom evidence a vykazování v oblasti chovu hospodářských zvířat nejen nepostihuje četná rizika spojená s chovem zvířat, ale vzhledem k vypovídací schopnosti dat patří mezi obtížnější oblasti, má-li odrážet požadovanou podobu. Cílem příspěvku je stručně prezentovat vybrané problémové okruhy, které považujeme za příhodné, krátce diskutovat z pohledu současných změn legislativy a slabších stránek ve smyslu omezené vypovídací schopnosti. Poslední novelizace daňové a účetní legislativy v evidenci hospodářských zvířat se nepříznivě promítají nejen do objektivity, ale také ve vykazovaných výsledcích finančních výkazů. Potažmo reflektují i horší vztah k zemědělské veřejnosti, nežli je v okolních zemích. Příspěvek je věnován okruhům týkajícím se zařazení, oceňování, další problémové oblasti a jejich dopady.

Podnikový audit - kapitola z knihy

Základy pro vznik auditorské profese se datují na dobu přibližně před 150 lety. Impulz pro vznik externího auditu dala „Agent theory“ neboli Teorie zastoupení, která vyvolala potřebu oddělení vlastnictví od správy majetku. Mezi hlavní důvody vzniku auditorské profese, potřeby nezávislé, profesně způsobilé osoby lze zařadit zejména vliv hospodářského a technického rozvoje, vznik nové právní formy podnikání ve formě akciové společnosti, potřeba koncentrace kapitálu a s tím související požadavek na oddělení vlastnictví od správy majetku, vyšší investiční náročnost, potřeba specifické ochrany vlastníků a v neposlední řadě informační asymetrie a snaha o její snížení resp. informační asymetrie mezi vlastníky a Corporate Governance (správa a řízení společnosti) tj. mezi vlastníky a těmi, kteří společnosti řídí (Drábková a Kouřilová 2011). Je zřejmé, že osoba vykonávající takto odpovědnou profesi, musí splňovat mnohé morální i kvalifikační předpoklady, musí se při výkonu své profese řídit mnohými směrnicemi, které mají účinnost na mezinárodní úrovni. Lze konstatovat, že se jedná o vysoce kvalitativní a odbornou činnost. Osoba auditora musí disponovat mimo jiné i velmi profesionálním jednáním a chováním; není od věci konstatovat, že poskytování auditorských služeb vzhledem ke své specifičnosti je leckdy nákladnou záležitostí pro auditovanou společnost (Drábková a Kouřilová 2011). Při zjišťováních a analýzách jednotlivých interních procesů mající vliv na sestavení účetní závěrky, ať už se jedná o správné vykazování nákladů či výnosů, se úloha auditora především projevuje v jeho objektivnosti a nezávislosti, nesmí se nechat ovlivnit názory zaměstnanců a vedoucích pracovníků auditované účetní jednotky. Pokud má porozumět těmto procesům, musí disponovat adekvátními odbornými znalostmi a způsobilostí tuto funkci vykonávat (předpoklady již byly uvedeny). Auditor nemůže zjištěné chyby a nesrovnalosti v dostupných informacích opravit, pouze doporučí jejich odstranění. Musíme mít na paměti, že svým výrokem dává tato nezávislá osoba „informaci“ vnějšímu okolí účetní jednotky, jejím potenciálním obchodním partnerům, všem možným uživatelům informací plynoucích z finančních výkazů. Je to svým způsobem jeho „vizitka“, důkaz jeho spolehlivosti a integrity (Drábková a Kouřilová 2011). Dle informací ze studie PWC (2013) v čase stále narůstají dopady podvodů na podnikání, podpořené běžnými denními zprávami. Velká část podvodů v ČR není odhalena a v porovnání s ostatními zeměmi jsou zjištěny podvody spíše náhodou: lze usuzovat, že mnoho podvodů zůstává nezjištěno. Stačí zadat na internetové stránky heslo „Fraud Cases in Auditing“. Pro věrné a pravdivé posouzení finančního zdraví podniku je potřeba tedy vzít v úvahu vedle taktik kreativního účetnictví také omezení účetních dat finančních výkazů. Úloha auditora při zjišťování podvodného jednání bezesporu v čase roste, problematice je věnován i relativně nově samostatný ISA 240. Jestliže z jedné strany je na auditora kladen stále vyšší nárok, z druhé strany je třeba zaznamenat i stále obtížnější podmínky a vyšší rizika pro realizaci zamýšlených cílů. Ať už se jedná o loajalitu zaměstnanců, společenské klima, posouzení správnosti, např. účtování versus znění smlouvy, znalost kalkulačních vzorců pro oceňování zásob vlastní výroby, normy ztrát, technických znalostí či projektové dokumentace, propojení zájmů a činnosti podniků, častá nereálná očekávání uživatelů informací auditu (viz např. Zákon lži: Můžete stokrát dokázat nepravdivosti lživého výroku: stejně se vždycky najde někdo, kdo mu uvěří), absence etiky Domníváme se, že úloha daňových kontrol může být přes snahu oddělit účetnictví od daní poměrně účinná a napomoci ve zjišťování účetních podvodů. Zároveň je možné vyčíslení nákladů podvodu. Podstatnou informací je, že (dle společnosti PWC) celých 55 % podvodů bylo odhaleno jinak než prostřednictvím k tomu určených systémů a nástrojů. Nejčastěji šlo o varování, pouhou souhru okolností. O to je třeba více ocenit záslužnou práci auditorských společností jako je PCW provádějící studie a šetření v oblasti účetních podvodů, forenzního účetnictví a poskytující informace veřejnosti. Asi v žádném případě není třeba mít obavy z pozbytí platnosti Sodova obecného poradenského zákona, platného i pro audit: „Nesnažte se vyřešit všechny problémy klienta. Nebude vás už potřebovat“.

Účtování dotací dle českých účetních předpisů

S účtováním dotací vznikají v praxi rozličné problémy. Účetní jednotka musí řešit zejména okamžik uskutečnění účetního případu zejména pro vykázání nároku na přijetí nebo vrácení dotace. Dotace v podobě finančních transferů z institucí jsou poskytovány z různých podnikům, kde dochází k jejich transformaci v podobě pořízení majetku či služeb, úhrady závazků, kompenzace nákladů apod. Všechny tyto varianty užití dotací v rámci rozmanitých a obsáhlých pravidel a možností sleduje a eviduje účetnictví. Příspěvek se zabývá analýzou účetního řešení okamžiku vykázání nároku na přijetí dotace resp. vrácení dotace. Klíčová slova Dotace, státní dotace, kapitálový přístup, výnosový přístup.